Přeskočení ročníku je jedním ze standardních prostředků podpory nadaných na základních školách. Tato forma má však i své nevýhody a úskalí. Školy ji zpravidla moc nemilují, ale v některých případech je na správném místě.

Jsou celkem dva způsoby – formy , jak toto realizovat:

1. Žák dochází jen na některé hodiny nebo předměty do vyššího ročníku.
2. Žák zcela přeskočí celý ročník a jde tak výš i přesto, že nemá daný věk.

---

Její celé znění najdete zde

Navíc školy musí mít povinně ve svém RVP zpracovány metody a formy podpory nadaných žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tento dokument je veřejný, tedy je buď škola má na svých webovských stránkách nebo je k nahlédnutí na požádání v kanceláři školy.

AD1/  Je tedy možné, aby žák na vybrané hodiny nebo předměty docházel do vyššího ročníku. Je to na rozhodnutí ředitele. Často bývá problém s realizací – rozvrhové a organizační  okolnosti, které mohou  způsobit nemožnost realizace. Zejména malé školy třeba s jednou třídou v ročníku mohou mít tento problém. Je však několik zásad pro takovouto realizaci:

1. Domluva s vedením a především s konkrétními učitelkami příslušných předmětů v ročníku. Dohoda kdy, jak, na kterou hodinu nebo na které učivo (na každé to také nejde) žák půjde. Také stanovit do které třídy, lavice apod. I tyto detaily mají vliv na úspěšnost realizace.
2. Realizace musí mít hlavu a patu. Jen ne žádnou živelnost typu dnes jo a zítra ne, protože prší a mně se nechce. Musí se určit jak bude klasifikován, tedy jak budou platit známky druhé učitelky, co bude tolerováno v učivu, úlevy atp.
3. Doporučuji to vyzkoušet na nečisto. Stanovit zkušební lhůtu a pak po uplynutí vše vyhodnotit. Ne vždy se přestup osvědčí, protože nastávají neřešitelné organizační problémy, ale také sociální, kdy starší žáci nového mladšího spolužáka nepřijmou a dostane se do izolace.
4. Je třeba dohodnout zapůjčení pomůcek, mimořádné konzultace, domluvit formu, termíny, způsob realizace. Nutná je bezpodmínečná vstřícná spolupráce rodiny. Nikoliv jen kladení si podmínek, co škola musí a rodiče mohou. Jinak to fungovat nebude.
5. A hlavně nám z toho nesmí vypadnout žák samotný. Pokud zjistí, že mu to nevyhovuje, necítí se ve třídách dobře, nebo skutečně nějakou látku nezvládá, pak méně je někdy více a raději netlačit na pilu a nechat to být. Je samozřejmě možné to zkusit později.

AD2/  U přeskočení celého ročníku jsou také problémy, ale jiného charakteru:

1. Přestup do vyššího ročníku je podmíněn písemnou žádostí rodičů, kladným souhlasem psychologa a kladným rozhodnutím ředitele, který rozhoduje ve správním řízení.
2. Ředitel rozhoduje na základě, žádosti rodičů, vyjádření odborníka + musí být komisionální zkoušky z učiva přeskočeného ročníku. Zkouška je vždy komisionální. Pokud chybí některá z těchto podmínek,  je postup do vyššího ročníku nemožný.
3. Je dobré si to někdy vyzkoušet nanečisto. Dočasným docházením do vyššího ročníku.

To jsou některé důležité aspekty. Já sám postupům do vyšších ročníků moc nefandím, přináší to druhotné problémy. Zejména později. Ale na druhé straně mám z praxe zkušenosti a pozitivní postřehy, kde se tento postup osvědčil. Nedoporučuji tento skok více jak 2x za školní docházku. Důvodem jsou potom velké rozdíly somatické a sociální mezi spolužáky z ročníku. Je-li  žák/žákyně o dva roky mladší, tak zejména v pubertě to mnohdy přináší jiná traumata a problémy, které jsou zbytečné. Inteligence není jediný aspekt zralosti.

Mgr. Miloslav Hubatka