V posledních letech jsem zaznamenal výrazný posun u budoucích prvňáčků v jejich schopnostech. Je třeba od počátkuz v dětech rozvíjet tři základní a důležité schopnosti. A které to jsou?
V posledních letech jsem zaznamenal výrazný posun u budoucích prvňáčků v jejich schopnostech. Protože zapisujeme za poslední léta každoročně více jak stovku prvňáčků, je v takovémto množství tento jev lépe pozorovatelný než třeba u menší skupiny.
Jedním z těchto jevů je, že jsou stéle větší a výraznější rozdíly mezi dětmi v jejich schopnostech. Velké rozdíly jsou ovšem i v jejich celkové zralosti a připravenosti na školu. Pověstné nůžky jsou hodně rozevřené.
Najdeme zde děti nadané a velmi akcelerované, celkově zralé, připravené na školu po všech stránkách. Tyto děti mají už v předškolním věku velmi dobré základy trivia a navíc často v nějaké oblíbené oblasti vynikají natolik, že si nezadají s jejich staršími spolužáky. Mimo jiné přibývá dětí s předčasným nástupem do školy a tyto děti školu zvládají velmi dobře.
Na druhé straně v opačném extrému zde stojí děti nesprávně vedené, nepřipravené a v mnoha oblastech velmi opožděné. Pokud by se mohlo zdát, že jde o děti z nepodnětného a sociokulturně nevýhodného prostředí, tak jde o omyl. Ano, i takovéto děti se objevují a není jich zrovna málo, ale zde máme na mysli děti často i z dobře situovaných rodin, ovšem s nesprávně zvládnutou výchovou a přípravou dětí na školu. Jsou to děti, kde jsou rozvíjeny jednostranně, nebo nesystematicky, často jsou odchovány televizí a počítačem, jakožto „levnou chůvou“. Přibylo i dětí, které nikdy nechodily do mateřské školky, nebo chodily tak sporadicky, že zde není skoro žádný sociální návyk, téměř nulová sociální zralost. Takové děti nezvládají jakýkoliv větší kontakt se svými vrstevníky, ale i s autoritou v podobě učitelky aj. Tyto děti na jedné straně mají díky televizi i jiným médiím, nadprůměrné encyklopedické znalosti, často sypou z rukávu i latinské názvy svých oblíbených dinosaurů nebo zvířat, ale co nemají je zmíněná sociální zralost a také i pracovní a morálně-volní návyky, včetně schopnosti se soustředit.
Tyto děti, ačkoliv mají často poměrně velký potenciál, tak s nástupem do školy mají problém jej uplatnit a plně využít, protože jim chybí klíčové návyky, které jsou pro jejich úspěšnost důležitější a nutnější, než třeba naučené podrobnosti ze světa zvířat apod. Zde potom leží jádro problému. Sám rodič si uvědomuje potenciál svého dítěte, ať už vědomě nebo intuitivně, cítí schopnosti a možností svého dítěte, ovšem jeho skutečné výsledky v praxi to nedokazují, naopak jsou často velmi neuspokojivé, pod hranicí jeho možností. Důvodem je právě několik slabých stránek a nesprávných návyků, které jej limitují a nedovolí se plně rozvinout a do jisté míry prodat své schopnosti a potenciál v něm ukrytý.
Domnívám se, že zde můžeme popsat tři důležité schopnosti, které budou významně předurčovat tyto budoucí školáky a to nejen ve škole, ale v jejich celkové další úspěšnosti v jakékoliv jiné činnost a v životě celkově.
Schopnost okamžitě konat
Jde o schopnost bez otálení, odkládání, nekonečného vymlouvání včas a správně udělat co je třeba. Žádné „potom“ = možná, nebo nikdy. Žádné úmorné a nekončící diskutování, které má za cíl se z úkolu nebo povinnosti vyvléknout, vymluvit, změnit pravidla nebo alespoň vše nějak oddálit a odložit. Tato vlastnost souvisí s jejich sebekázní i samostatností. Tedy s vlastnostmi, které se nevytvoří za noc, ani za pár dní. Je to výsledek dlouhodobého a cíleného procesu, kterým děti k této schopnosti systematicky vedeme – vytváříme návyk.
Schopnost se soustředit
Zde jde o schopnost dělat současně jednu věc a to pořádně. Neodbíhat, nerozptylovat se zbytečnostmi a také se nesnažit práci nebo činnost ošidit a odfláknout, protože se mi zrovna nechce nebo není zajímavá. Navzdory módnímu preferování multitaskingu nám výzkumy o mozku říkají, že neumíme dělat více věcí současně. Umíme více či méně úspěšně mezi nimi „přepínat“, ale vždy je to na úkor něčeho. Zkrátka něco za něco. Takže v důležitých a zásadních počátcích, kdy se děti učí a připravují, získávají důležité základy na kterých budou celý život stavět, bychom podobné kompromisy moc vyplácet nebudou.
Schopnost dokončit úkol
Neméně důležitá schopnost, která říká, že úkol není hotov, dokud není zcela hotov. Takže není hotov, dokud není kompletní nebo dokud není i vše sklizeno, umyto, připraveno apod. Polovičatost ve zdánlivě nedůležitých věcech má tendenci rychle prosakovat do dalších oblastí, ale to už důležitých a zásadních. Výjimka má tendenci stávat se pravidlem a zdánlivá maličkost a malichernost v tomto důležitém věku pokládá základy budoucích problémů.
Vím, že tyto názory a podobná upozornění nejsou moc populární nejen u rodičů, ale i u řady učitelů. V dnešní době, kdy jsou preferovány spíše zásady volné a více liberálnější výchovy se takovéto pravidla moc nenosí. Ovšem musím na nich trvat, protože v praxi potom vidíme nepříjemné důsledky a hlavně vidíme nespokojené děti, které nezažívají tolik potřebný úspěch, protože neumí svůj potenciál a schopnosti náležitě uplatnit a jedním z důvodů je právě i absence zmíněných schopností.
Mgr. Miloslav Hubatka